ZVÍŘATA ČTYŘ OKEN
obr
Zvířata čtyř oken = čtyř způsobů poznávání světa
Pozn. Mluvit tak, jako kdyby člověk nic předtím nečetl. Zase méně popisně a více osobně.
Jde o další pole sebepoznávání a integrace. V ideálním případě přichází na řadu ve chvíli, kdy člověk zná zvířata svých čaker (viz Proces osobního totemu) – tedy základ vztahu sám k sobě. V tu chvíli je na čase ideální čas podívat se, jakým způsobem se vztahujeme k okolnímu světu. Tedy, jak o něm získáváme informace, respektive, který kanál poznávání je v našem případě dominantní vůči ostatním, a do jaké míry jsme schopni dát prostor a důvěru přirozenému rozložení tohoto úkolu mezi všechna čtyři okna k tomu určená.
Svět poznáváme čtyřmi základními způsoby
Stephen Gallegos, zakladatel metody Procesu osobního totemu®, vypozoroval, že svět poznáváme čtyřmi základními způsoby. Ty popsal mimo jiné i psycholog Carl Gustav Jung, jako čtyři základní vrozené funkce. A to: myšlení, cítění, percepce (vnímání) a intuice.
Za pomoci těchto čtyř funkcí, říká Jung, se vědomí orientuje v tom, co prožívá:
- Vnímání nám říká, že něco existuje.
- Myšlení říká, co to je.
- Cítění sděluje, zda je to příjemné či nepříjemné.
- Intuice, odkud to přichází a kam to míří.
S. Gallegos shledává pole intuice jako shodné s polem imaginace. Tedy, že Protože obě pole komunikují skrze obrazy, sny a pocity, které nepřisuzujeme zdroji našeho našemu racionálního myšlení. A co víc, že v sobě nesou informace o průběhu a kontextech jevů a situací z našeho života. (složité, těžko představitelné)
obr
obr
Líbí se mi obraz nebo také podobenství, který přináší lektorka a průvodkyně hlubinné imaginace Raffaella Mayana Romieri.
Ten ukazuje vztah mezi čtyřmi okny (tedy způsoby poznávání) jako následující situaci: V automobilu jedou všechny čtyři způsoby poznávání. Imaginace řídí, zatímco mysl sedí vedle ní a doplňuje informace jako navigátor, na zadním sedadle pak sedí emoce a fyzické smysly, i ty občas přidají svůj hlas, jako doporučení směru jízdy. Tento jednoduchý obraz poskytuje myšlení prostor pro odpočinek, zároveň však nezpochybňuje jeho užitečnost, úsudek a funkci.
Mé pojetí "Zvířat čtyř oken"
Moje osobní pojetí spočívá v tom, že intuice i imaginace jsou obě jazykem, který používá naše (pod/nad) vědomí. Tento jazyk může být více obrazový, prožitkový přes tělo, emoce nebo vjemy, kterým přisuzujeme nadpřirozenou a racionálně neuchopitelnou kvalitu.
Tento moudrý jazyk hovoří tak, aby byl zřetelně jiný oproti našemu běžnému způsobu myšlení. Jeho tendence je vést náš organismus k prosperitě a původní, přirozené a zdravé celistvosti.
Přináší zprávy, které může racionální mysl vyhodnocovat jako překvapivé a nedůvěryhodné, což napomáhá rozpoznání, že se skutečně jedná o komunikaci se zdrojem intuice/imaginace.
Spolupráce všech čtyř oken poznávání (prostřednictvím zvířaty, která je zastupují) je ideální rozložení (racionální), které klientovi člověku přináší velikou úlevu od pocitů přetížení hlavy, stresu a přílišné kontroly. Poskytuje větší uvolnění do přirozenosti a proměnlivosti života s tím vším, co přináší.
Způsob, jakým se do takové rovnováhy a spolupráce dokáží vnitřní zvířata dostat, je pozvolné navazování vztahu se svou hlubinnou imaginací.
Představivost bývá mnohdy často dlouhodobě podceňovanou a systematicky potlačovanou částí nás (výchova, vzdělávání, rodinné systémy, programy...). tohle bych zase popsala nějak "volněji, lidštěji", aby to bylo "osobnější".
Obnovení vztahu s intuicí a imaginací
Vztah budujeme nejenom prací s hlubinnou imaginací, ale navazujeme ho i jakoukoliv prací s intuicí a imaginací, kreativitou, uměním, pobytem v přírodě, meditací, zkrátka činnostmi dotýkajícími se naší duše a božské podstaty.
Pro mě je velmi úzce spjatá jak s mou uměleckou profesí, tak i časem regenerace a odpočinku. To se projevuje tak, že zažívám spontánní cesty (vnímám obrazy a děje z hlubinné imaginace) i během malování a vědomého pobytu v přírodě.
obr